Silné mrazy v sobotu 11. 2. 2012 nám nevadily, neboť na faře se topilo už od časných ranních hodin, z kuchyně voněla prdelačka, v troubě se nahřívaly jitrnice a jelítka, na mlsné jazýčky čekaly koblihy, vdolečky a koláče. Návštěvníky vítala „bába s nůší“ a obsluhovali „pirát s krásnou tanečnicí“. Pro děti byly připraveny výtvarné a hudební dílničky: „cikánka“ hbitě pomalovala dětem obličeje, takže se během chvíle fara hemžila medvědy, tygry,
kočkami, ale také nevěstami a princeznami. „Smrťák“ pomáhal dětem s výrobou papírových masek, „závodní lyžařka z 80. let“ měla připraveny plechovky, které čekaly jen na naplnění rozličnými suchými plody, a jednoduchý rytmický nástroj byl hotov.
Pro otužilce byla v patře připravena cesta s masopustními úkoly. Zima byla sice třeskutá, ale jasná, a tak se v poledne rozezněl farou saxofon, aby svolal všechny maškary i jejich doprovod k masopustnímu průvodu. V čele vyrazili muzikanti, veselý špalír uzavíral kostým stračeny, kterou některé malé děti považovaly za opravdovou, a tak jí odpovídaly bučením na pozdrav. V průvodu se chrastilo, cinkalo, řinčelo, ale hlavně zpívalo a hrálo. Všichni jsme obdivovali trumpetistu se saxofonistou, neboť jejich výkon byl sice krátký, ale v mrazivých podmínkách na hranici možností. Celou obchůzku po horní části Krásné (kolem hřbitova) vydržel jen kytarista (zůstává záhadou, co na to jeho hudebnické prsty). Většina maškar se s radostí vrátila do vyhřáté fary a posilnila se teplým čajem, někteří ale neodolali nádherně upravenému svahu u kostela, a tak osedlali sáňky a fičeli až k hostinci U Kaštanu – někteří možná i dále.
